Moje dny s Apple Watch (3): Dobíjení. Aplikace a doplňky. Měření tepovky, EKG, VST a okysličení krve

V předchozím díle jsem skončil u výdrže. Když to shrnu, v režimu s vypnutým displejem (ciferník) a zapnutým v aktivitě (kolo) mi hodinky dají zhruba den – do toho počítám dvě hodiny s GPS a cca půl hodiny cvičení. To není zlý, na to, jak jsou hodinky malé a lehké – někde na úrovni Venu 3, spíš krapet menší (mám model 45 mm). 

Předchozí díly seriálu Moje dny s Apple Watch:

• 1. První postřehy. Seznámení s ekosystémem a ovládáním hodinek, omezení aktivit
• 2. Displej a jeho jas. Aktivity mimo zápěstí. Výdrž – zklamání? Ne tak docela

Ale pozor, nepoužívám je jako chytré hodinky, čili nekoukám na maily, na aplikace, prostě jen tu a tam notifikace a to je vše. Nejsem prostě typický uživatel chytrých hodinek, mám je pouze jako sporttester a pro fitness metriky. Kdybych je používal ještě o něco aktivněji, možná by mi ani těch 24 hodin nevydržely. Ostatně Apple udává 18 hodin.

Ovšem typický uživatel AW si nedává hodinky na řídítka kola a při aktivitě vypíná AOD, protože na zápěstí není displej na 90 % potřeba. A jsou uživatelé, co mají AW jenom jako chytré hodinky a vůbec nevyužívají sportovní aktivity nebo fitness metriky. To je na Watch právě to zajímavé  - mají daleko širší možnosti užití než hodinky Garminu. Ty jsou jen a pouze pro sport a fitness.

Specifika nabíjení

Jde zkrátka o denní hodinky. Každý večer nebo odpoledne, dle aktivit, je musíte dát do nabíječky. Nabíjení je bezdrátové, čili není problém dát hodinky kamkoliv, co podporuje nabíjení Apple Watch. Mám stojánek, který zvládá dva telefony pomoci QI (2×10 W), sluchátka AirPods pomocí Lightning konektoru a právě hodinky. Bohužel nabíjení hodinek je zde pomalé, stojánek je dobíjí zhruba hodinu a půl, což je fakt hodně, když to přepočítáte na dobu výdrže. 

Tip: Dobíjecí stojánek 4in1

S originální nabíječkou to pro mě bohužel není tak pohodlné, ale zase rychlejší. Apple uvádí dobití s na 80 % za 45 minut a u AW 10 na stejnou hodnotu dokonce za 30 minut, což už je jiná káva. Tak jako tak, „velké“ hodinky Garminu se nabíjí za cca dvě hodiny, což není málo, ale zase vydrží zpravidla týden v náročném provozu, takže to děláte ne denně, ale jen párkrát do měsíce. Venu 3 se nabíjí rychleji, ale zase vydrží kratší dobu (ale i tak násobně déle než AW 9/10).

Pokud přecházíte od Garminu, je třeba se na toto mentálně nachystat a zvyknout si. Ideálně najít během dne okamžik, kdy hodinky nepotřebujete a kdy vám budou nejméně chybět metriky. U Garminu byste během nabíjení přišli o necelou hodinu měření Body Battery a stresu, tady nic takového není, čili prostě jen nebudete mít tepovku či kroky plus pár dalších drobností. 

Poznámka: Hodinky mají i režim nízké spotřeby, jehož chování budu rovněž zkoumat. Počítám, že v něm by mohly vydržet po ranním nabití do večera dalšího dne. Uvidíme...

Originální nabíječka se hodí

Když jsem u toho dobíjení, narazil jsem na velmi zajímavý problém. S hodinkami přijde, stejně jako s většinou novějších zařízení, dobíjecí kabel s magnetickou plackou MagSafe na jednou konci a konektorem USB-C na druhém. Jenže ať jsem hledal doma, jak jsem hledal, mám všude jen staré USB. Sice mám USB-C zařízení, jako třeba Edge 1040 nebo 1050, ale dobíjím kabelem, co má na druhé straně USB-A.

Doma používám starší notebook (2017), který má jen USB-A, všechny adaptéry USB-A, zkrátka nic, do čeho bych mohl strčit USB-C. I můj bezdrátový stojánek pro iPhone a Watch mám připojen k adaptéru USB-A. Jsem prostě stará škola, třeba iPady a iPhony mám ještě s Lightningem. A tak mi nezbylo nic jiného, než objednat USB-C adaptér, jinak bych „originální“ rychlost dobíjení AW nevyzkoušel. 

Stojánek má totiž ještě jednu nevýhodu – když současně dobíjím iPhone či AirPody (opět, starší model s Lightningem), tak se rychlost nabíjení hodinek ještě více zpomalí a dobíjím cca dvě hodiny. A protože adaptér USB-C dorazil, mohl jsem těsně před publikací tohoto textu dobít pomocí originální nabíječky. Hodinky získaly 50 % už za nějakých 20 minut, v 50 minutách už měly přes 90 %. Nabíjení je tedy velice rychlé, hlavně na začátku.

Mimochodem, AW podle všeho podporují standard QI, ale není možné je dát kamkoliv, co QI umí – zdá se, že potřebují magnetickou „kolíbku“ MagSafe, jinak se nabíjet nebudou. A proto i neoriginální nabíječky mají tuto vlastnost; například na té mé je ramínko, kam hodinky pohodlně zavěsím do jakési imitace kolíbky. Současně to funguje jako stolní „hodiny“, protože AW ukazují při dobíjení na displeji velké digitálky.

Aplikace, doplňky a ciferníky

Zajímavým rozdílem oproti hodinkám Garminu je nemožnost zobrazit si doplňky se zdravotními a fitness metrikami, vše se řeší na úrovni aplikací. Doplňky, neboli widgety tu sice jsou, ale mezi nimi jsem našel jen počasí, Kondici (přehled denních aktivit), kalendář, přehrávač hudby, případně fotky, občas se objeví také Vnímavost nebo pár dalších, ale ty zase mizí; zatím jsem nepřišel na způsob, jak si nastavit doplňky na stálo. 

Obecně je daleko náročnější dostat se v hodinkám k přehledu metrik, v podstatě si zde zobrazím jen tepovku a její průběh, spánek či denní aktivity, ale pro všechno ostatní už je třeba jít na mobil do aplikace Zdraví či Kondice. Garminy mi ukážou prakticky všechno přímo v hodinkách, a to velmi přehledně v doplňcích krásně pod sebou, od tepovky, stresu, Body Battery, VST, tréninku, historie aktivit atd. 

Je to zkrátka odlišný přístup, AW počítají s tím, že máte po ruce mobil. Když bych se chtěl podívat na svoje fitness a zdravotní metriky, musím do seznamu aplikací, vyznat s v hromadě ikon a postupně si appky spouštět a zavírat. Trvá to fakt dlouho a je lepší lapnout telefon a projít si všechno ve Zdraví. Mimochodem, Connect mi přijde přehlednější, ale asi proto, že jsem na něj zvyklý.

Samozřejmě, i u garminů se musíte občas podívat do mobilu, ale zpravidla jen na podrobnější přehledy historie spánku či nějaké dlouhodobé trendy Stavu tréninku a zátěže. Ale jinak se na všechno dívám primárně v hodinkách a hlavně to mám okamžitě díky doplňkům, které si můžu uspořádat, hned všechno po ruce. A to u AW prostě neplatí, k datům a metrikám se přistupuje jinak.

Nakonec jsem ale na způsob, jak se dostat rychle k vybraným datům přece jen našel. Nastavíte si ciferník s datovými poli a do nich dáte aplikace – třeba právě výše zmíněnou tepovku nebo spánek. A protože ciferníky jsou zde velmi bohaté, umí i osm datových polí, můžete zde mít fakt vše zásadní. Včetně data, baterie, počasí, přehledu aktivit apod. A také aplikace – můžete přímo z ciferníku třeba pouštět aktivity, minutku, stopky či kalkulačku.

Fantazii se meze nekladou – tím, že Apple nerozlišuje mezi datovými poli, doplňky a aplikacemi, do ciferníku narvete fakt všechno. Jo, to se mi líbí. Garmin mě v tomto ohledu dost omezuje a u některých ciferníků si třeba nepřidám hladinu stresu nebo týdenní nájezd na kole. A když jsme u toho, ciferníků je celá řada, a hlavně hromada analogových; najdete je v aplikaci Watch na mobilu. Vybraný se pak nahraje do hodinek. Bod pro Apple. 

Měření tepovky a KST

A tím se dostávám k metrikám. Hodně mě překvapilo, že hodinky neměří tepovou frekvenci neustále, ale jen v nějakých intervalech. Zatímco na garminech se aktualizuje každou sekundu, tady mi někdy hodinky ukážou údaj starý minutu, někdy pět minut. Když mám na ciferníku nastaveno jako jedno datové pole tepovku, neukáže se aktuální hodnota – musím klepnout na ikonku srdíčka a chvíli počkat, než se aktuální tepovka změří. Asi tím hodinky šetří energii, které nemají zjevně na rozdávání. 

Podle všeho hodinky měří s delším intervalem, když jsem v klidu, třeba v kanceláři u počítače, zatímco s kratším, když se hýbu. Dává to logiku, šetří to energii, ale to pohodlí, že se kdykoliv můžu podívat na hodinky a okamžitě vidím aktuální TF (stress, Body Battery atd.), tu prostě není. Garmin si to zjevně může dovolit, protože jeho hodinky jsou daleko úspornější. 

Zatímco Garmin má pouze jednu hodnotu KST, Apple ukáže noční a celkovou KST. Hodinky mi ukazují hned několik obrazovek v aplikaci Srdeční tep. Na první se spustí měření, které zjistí vaši aktuální TF, a současně uvidíte, kdy proběhlo poslední měření. Na další je vidět průběh tepovky během celého dne vč. aktivit s tím, že vidíte maximum a minimum. Dále je tu ten samý graf, který ale místo maxima a minima ukáže dnešní KST. 

Nepřehlédněte: Tepová frekvence: Sledování, nastavení, limity, grafy, historie, sdílení tepu

Následuje průměr tepovky během chůze (neměřená aktivita, prostě když si jen tak chodíte), dále průměr tepovky během zaznamenaných aktivit, např. „jízda venku“, a to vč. maxima a minima, a konečně jsou tu hodnoty tepovky po zklidnění – o kolik klesla tepová frekvence po několika minutách od ukončení aktivity. V aplikaci Zdraví se pak můžete podívat na průběh tepovky během spánku, a to včetně maxima a minima. Zkrátka dat, která můžete sledovat, je tu fakt hodně. 

VST, EKG a okysličení krve

Hodinky zvládnou měřit úroveň variability srdečního tepu, VST, ale oproti Garminu se neměří průběh během noci jako celek, ale hodnoty se měří v průběhu dne po dobu jedné minuty v době, kdy jste v klidu. Třeba 25. února mám celkem pět měření, jedno v půl jedné ráno, další o půl paté, o půl deváté, v 17:19 a 21:49. Každý den probíhá v trošku jiné časy, ale noční měření jsou vždy v době, kdy uléhám (okolo 22. hodiny), po půlnoci a nad ránem.

V přehledu není vidět graf daného měření, ale jen celkový denní průměr z daných měření. Zajímavé ale je, že aplikace Zdraví ukáže v rámci jednoho měření VST také sekundové průběhy tepovky, ale ne v grafu, ovšem jako hodnoty. Bohužel, stejně jako většina metrik, ani VST se neukáže přímo v hodinkách. To platí také pro okysličení krve, tedy PulseOX. I toto měření probíhá několikrát během dne, a to zhruba po dobu 20 sekund. Oproti VST si ale měření POX můžete vynutit – stačí spustit patřičnou aplikaci. 

Stejně jako VST je také okysličení krve vidět ve Zdraví, díky čemuž vím, že probíhá zhruba dvacetkrát za den. V aplikaci ale vidíte jen poslední změřenou hodnotu a hodnotu aktuální. Toto jen potvrzuje výše zmíněný odlišný přístup Applu a Garminu k datům. U Garminu všechno vidíte nejen v aplikaci, ale i na hodinkách, zatímco AW ukážou jen pár základních dat, ale daleko více spoléhají na aplikaci Zdraví.

Tip: PulseOX: Jak pulzní oxymetr v hodinkách snímá okysličení krve a možnosti nastavení

Již delší dobu také AW bez problému měří EKG, což nedávno Garmin s velkou slávou v Evropě teprve spustil – rok a půl poté, co byla funkce zprovozněna v USA. Měření probíhá úplně stejně, dáte se do klidu a prst necháte na kovové korunce. Měření trvá půl minuty a výsledek vypadá úplně stejně jako srovnávací měření na garminech. A stejně jako u Garminu můžete měření exportovat do PDF. 

Nepřehlédněte: Měření EKG konečně v Česku i na Slovensku pro všechny hodinky. Jak funkci aktivovat a otestovat se

Co mi oproti hodinkám Garminu chybí, je něco jako Snímek zdravotního stavu, který mi během dvouminutového měření ukáže průběh tepovky, okysličení krve, dýchání, VST a hladinu stresu. A závěrečný report pak lze bez problému stejně jako EKG exportovat do PDF a klidně poslat lékaři. SZS sice nemá vliv na metriky, ale když jej spustíte každý den ve stejnou dobu, můžete se na základě něj rychle zorientovat, jak jste na tom s regenerací či případným nástupem nemoci.

Dalšá podrobnosti: Snímek zdravotního stavu: Kompletní přehled vašeho zdraví (tepovka, stres, okysličení krve či VST)

Poznámka: Jistě na to bude nějaká externí aplikace, stejně jako na všechno, co hodinkám AW nativně chybí, ale já nejsem z těch, kdo by neustále něco hledal a zkoušel, jestli to vyhovuje mým potřebám. Důležité funkce mají být v hodinkách standardně. 

V dalších dílech seriálu se ještě vrátím k aktivitám, provedení a odolnosti hodinek, spánku, reproduktoru, měření hluku, zkrátka je toho dost, o čem se dá psát.