Vyhřívané podkolenky: Parádní doplněk pro zimní aktivity. Ať už cyklistika, bruslení nebo lyžování

Na studené prsty na rukou i nohou trpím celý život, ale od operace mám pocit, že se to ještě zhoršilo. Moje (ne)regulace teploty dosáhla tak daleko, že ve třiceti stupních se mi vaří hlava, ale ruce a nohy mám prostě studené. Ale protože mám zimní sporty rád a na kole jezdím za každého počasí, tak řeším, jak během nich nezmrznout.

Chůze či běh jsou celkem ok, protože se hýbe celé tělo a zejména nohy se bez problému zahřejí. Také bruslení se ještě dá, to se rovněž neustále hýbu celým tělem. Ale sjezdové lyžování je pro mě častokrát utrpení a nepomůžou mi ani nejtlustší rukavice. Na kole je to lepší, pohybem se také zahřeju, ale stačí krátký sjezd a už je zima.

A jakmile mi jednou vychladnou prsty na nohou, už se nezahřejí a můžu se třeba stavět na hlavu. Mám zimní boty Shimano s Goretex, různé typy ponožek a také návleků na tretry. Pokud mám aktivitu do cca dvou hodin a není pod nulou, jsem v pohodě. Ale jakmile mám strávit dvě tři hodinky v minusu, už mi nohy mrznou, zejména na sjezdech.

Vyhřívané vložky

Zatímco u rukou stačí, abych si dal krátký výšlap, nohy se mi nezahřejí, ani kdybych se na hlavu postavil. A přitom nohy jsou na kole v podstatě to jediné, co se hýbe. Je to takový můj paradox. Proto už léta jezdím v teplotách pod nulou s vyhřívanými vložkami Crivit, které mají externí baterii. Jejich tepelný výkon je relativně nízký, ale jako ochrana proti promrznutí většinou stačí.

Tak jako tak ale potřebuji návleky, alespoň na špičky. Ty mám z neoprénu a kryjí nohy zhruba po nárty - to bohatě stačí. Návleky na celou nohu používám jen tehdy, pokud je špatné počasí a tretry by mohly promoknout - třeba v mrznoucím dešti, marastu, tajícím sněhu apod. Návleky se hodí i proto, že vložky vyhřívají prsty zespodu, ale už ne shora - a na dlouhých sjezdech to fakt je znát.

Abych zvládal i delší aktivity, zkusil jsem účinnější vložky KCFIR z obchodu EcoProduct. Ty hřejí více, ale baterie je integrovaná do paty vložek a v tomto místě mají výšku 15 mm. A dostat je do mých treter 44 (nohu mám 43) je výzva, musím mít tenkou ponožku. Tehdy mi ale zase studí prsty shora a stejně se návlekům nevyhnu. Navíc je v botě fakt těsno. Takže zatím jsou v šuplíku.

Podkolenky, co hřejí

A tak jsem zkusil vyhřívané podkolenky W-TEC Tarvisio od firmy, co se specializuje na oblečení pro motorkáře. Sice bych raději ponožky, protože podkolenky jsou prostě moc vysoké a já má mám velmi dobré cyklokalhoty, které další vrtvu potřebují tak od minus pěti a níže, ale nic takového se nedělá. Asi proto, že boty na motorku jsou prostě vysoké.

Na druhou stranu se tak tyto podkolenky dají krásně využít do lyžáků. Baterie je vložena v horní část v kapse, do něhož ústí kabel napájení USB-C. Vyhřívání probíhá pomocí karbonových vláken a vyhřívané jsou prsty shora i zespodu, což je super. Podkolenka je hodně tlustá, nic dalšího se mi do boty už nevejde (třeba další ponožka). A ani to není potřeba.

Tepelný výkon je naprosto luxusní, v základním modrém režimu 45 stupňů, v zeleném 55 stupňů a v červeném 65 stupňů. Většinu častu trávím v modrém, kdy baterie vydrží až sedm hodin. V tom nejvíce hřejícím pak zhruba tři čtyři hodiny. A musím říct, že tepelný komfort nohou je naprosto parádní. Před pár dny jsem si dal tři hodiny na kole v minus dvou stupních a modrý režim bohatě stačil i na dlouhých sjezdech (200 výškových metrů a 5 km). A hlavně nepotřebuju v takovém případě dodatečné návleky, stačí boty samotné.

Vlákna cítím, ale dá se to

Režim topení si přepínáte na baterii, což ale ve chvíli, kdy máte podkolenky nedostupné pod oblečením, samozřejmě nejde. A tak je tu dálkové ovládání, kterým můžete jednak přepínat režimy, jednak vyhřívání vypnout zcela. To když se během jízdy nebo jiné aktivity příliš oteplí a nebo „topíte“ dostatečně sami.

Nabíjení probíhá pomocí dodávané nabíječky se dvěma konektory USB-C, což je fajn, nabíjíte obě baterie současně. Ale o to déle to trvá, nějakých sedm hodin. Když si dáte každou baterii do vlastní nabíječky, lez celý proces urychlit. Ale běžně to není potřeba, prostě je nabíjím přes noc. Jen na to nesmím zapomenout. Stav nabití ukazují 4 diody LED.

Vyhřívací vlákna v podkolenkách jsou dost cítit, navíc se různými způsoby shrnují, takže jsou pokaždé na jiném místě. A do šlapek nohou trochu tlačí, což nevadí na kole, v lyžácích či bruslích, ale při chůzi už ano. Určitě bych si je nevzal na túru nebo běh, protože to prostě není pohodlné. Ale možná je to jen o zvyku.

Trochu mám také problém se zimními cyklokalhotami, které jsou dost úzké a ve chvíli, kdy mají podkolenky ještě baterii, už je soukám nahoru dost ztěžka. A hůře se také vysvlíkají. Proces oblékání to trochu protahuje, ale stále se to dá. Jen se mi někdy stane, že zapomenu zasunout baterie do kapes a musím se pak zase vysvlíct.

Poznámka: První kus podkolenek jsem bohužel musel po pár dnech reklamovat, přestala vyhřívat pravá podkolenka. Druhý pár zatím funguje dobře, ale mám je zatím jen dva týdny, tak uvidím. Snad bude spolehlivost lepší.  

Pár poznámek na závěr

Podkolenky jsou k dispozici ve velikosti 35-40 a 41-46, já mám ty druhé a na moji 43 nohu sedí naprosto parádně, rozhodně nejsou volné. Menší mají od paty ke kapse s baterií 22 cm, větší pak 25 cm. Moc si ale nedokážu představit, že si je obléká někdo, kdo má nohu opravdu 46, protože zejména zpocené podkolenky se i mě z nohy sundávají docela špatně. 

Podkolenky jsou převážně z bavlny a lze je normálně prát, ale nedělal bych to moc často, přece jenom by se vlákna mohla poškodit. Výrobce doporučuje menší znečištění řešit povrchovým čištěním pomocí vlhkého hadříku a malým množství čistícího prostředku. Svoje cyklo oblečení peru na 20 minut na 30 st. a to samé doporučuje i výrobce. Nebělit, nežehlit, nepoužívat chemii. A ideálně zaizolovat napájecí kabel.

Podrobné parametry najdete na webu prodejce Insportline.