V posilovně: Průběh stresu během aktivity a po jejím skončení

Jakákoliv aktivita má za následek zvýšení stresu - ne toho psychického, který vzniká z jiných podnětů, ale fyzického. Upozaďuje se parasympatická část našeho autonomnho nervového systému a do popředí se dostává sympatická část - ta která nachystá tělo na zvýšenou zátěž. Srdce začne bít pravidelněji, zvýší tepová frekvence, tělo se dostává do pozoru.

Po ukončení aktivity se tělo vrací zpět do klidu, stres se snižuje, tepovka se zklidní, otěže přebírá parasympatikus. Hodinky Garminu měří stresové skóre celodenně na základě snímání variability srdečního tepu - čím je vyšší, tím je stres nižší a naopak. Více jsem se stresu a jeho měření věnoval v tomto článku, takže to není třeba dále rozebírat.

Tip: Skóre stresu: Základní ukazatel zjišťující zatížení vašeho organismu

Stres roste při aktivitě

Dobře je nárůst stresu vidět na grafech, které jsem nafotil po ukončení večerního tréninku v posilovně trvající zhruba pů hodiny. Během cvičení jsem neměl puštěnou aktivitu, takže se míra stresu zaznamenala. Hodinky totiž ve chvíli, kdy běží aktivita, stres neměří, stejně jako když je aktivita příliš velká - jako třeba práce na zahradě nebo rychlejší procházka. Oproti tomu na kole nebo v posilovně, kdy jsou ruce ve větším klidu, k záznamu stresového skóre dochází (když není puštěná aktivita). 

Je dobře vidět, jak šla během cvičení stresovka nahoru a zůstala tam i nějakou dobu po cvičení, stejně jako šla nahoru po cvičení i klidovká tepovka. Trvalo zhruba dvě hodiny, než se tělo vrátilo z větší části do klidu, v jakém bylo před cvičením. A díky tomu, že jsem si před cvičením (v poledne) a po něm (večer) pustil Snímek zdravotního stavu, kde je vidět průměrná tepovka, stres a VST, mám i srovnání číselné:

• průměrná tepovka: 51/63 tp/m
• průměrný stres: 14/52
• průměrná VST: 56/14 ms

Beta-blokátor je ošidný

Zkrátka tělo přešlo do stavu pohotovosti. A trvalo dlouho, než se zase vrátilo do klidu, což ukazují další dva obrázky pořízené se zpožděním zhruba dvou hodin. Tepovka klesla z 67 na 55 tp/m, stres pak z 66 na 25. Když se vracím z kola, kde trávím dvě až tři hodiny, stres se pohybuje okolo stovky - na maximu. A do klidu se vrací po podstatně delší době.

Ale záleží na tom, kdy jízda proběhla. Ráno si beru beta-blokátor, takže po dopolední jízdě se tělo hodí do klidu daleko rychleji než u jízdy odpolední/večerní. To je ostatně vidět na grafech z deníku Connect, kdy jsem ráno vyrážel v sedm, betablokátor zabral někdy kolem půl osmé, takže po návratu se tělo do klidu (nízký stres) vrátilo hodně rychle. Naopak po večerním cvičení to bylo výrazně pomaleji.

Tip: Jak fungují beta-blokátory: Snižují stres, tepovou frekvenci i krevní tlak

Zkrátka když mám aktivitu dopoledne, mám během ní nižší tepovku a tělo se do klidu vrátí rychle, když odpoledne nebo večer, průměrná i maximální tepovka je vyšší, stejně jako stres po aktivitě. Po večerní jízdě se mi stres do klidu už zpravidla nevrátí vůbec, což se projeví na kvalitě a následně i hodnocení spánku. V takovém případě místo běžného skóre 70-80 mívám klidně pod 50 - a to i když se pocitově vyspím stejně dobře. Zkrátka stres/VST má na hodnocení spánku velký vliv.