Recenze Venu 2: Jaký je dotykový AMOLED displej a jak se ovládá (1.)

Hodinky Venu 2 jsem si pořídil jen z čiré zvědavosti, jak by se mi žilo s AMOLED dotykovým displejem. Tato kombinace se stává stále atraktivnější. Garmin uvedl během ledna hned dva modely s tímto provedením: Venu 2 Plus s možností volání a Epix, což je bráška modelu Fénix 7 lišící se právě jen displejem. Kdysi jsem používal modely Vívoactive a Vívoactive HR, které se ovládaly pouze dotykem a nutno říct, že to nebylo ono. Takže když jsem pak přešel na Forerunner 935 a následně na Fénix 6X Pro Solar s klasickou pěticí tlačítek, byl jsem naprosto spokojen.

Zatímco řada Venu, ať už první nebo druhá generace, se ovládá v podstatě jen dotykem, jen vstup do menu nebo do seznamu aktivit se provádí tlačítkem (Venu má jedno, Venu 2 dvě a Venu 2 Plus pak tři), Fénix 7 a Epix si ponechaly kompletní podporu ovládání tlačítky. Těch je jako u předchozích generací pět a když dotyk vypnete, vůbec nic se neděje, hodinky jsou se bez něj zcela obejdou. Stejně tak se dotykem ovládá řada Vivoactive, která se od Venu liší použitým displejem, ten je totiž transreflexní. 

Nepřehlédněte: Druhá část recenze Venu 2

MIP nebo AMOLED?

A právě s transreflexními displeji jen Garmin spojen už odpradávna. Tyto displeje používají pro osvětlení denní světlo – čím více je v okolí k dispozici světla, tím lépe je displej vidět. Vlastní podsvícení tak potřebují jen za šera a v noci. Mohou být tedy neustále zapnuté, protože mají velmi nízkou spotřebu. Hodinky tak vydrží obecně dlouho, hodně dlouho.

Klasické displejem MIP (memory-in-pixel) mají ale dvě zásadní nevýhody – slabší podání barev a nízký kontrast. Černá tedy není úplně černá a barvy jsou mdlé. Na hodinkách, kde barvy nikterak zvlášť nepotřebujete a stačí vám pár základních (celkem 64), a to i na mapách, to naštěstí nevadí. Ovšem pro náročnější aplikace to už je určité omezení.

Proto se výrobci elektroniky ve většině případů přesunuli k displejům typu AMOLED. Zatímco displej MIP sám o osobě nesvítí a je proto potřeba podsvícení, u AMOLED svítí jednotlivé body přímo – jde o jednotlivé diody. V případě, že je na hodinkách zobrazen třeba jen digitální čas, může být spotřeba celkově nízká. Když ale svítí body všechny nebo většina, ouvej ouvej.

Výhodou AMOLED displeje je jednak vysoký kontrast, jednak živé barvy a skvělá viditelnost za téměř všech světelných podmínek. I na přímém slunci to není špatné, rozdíl je ale především za podmračeného dne nebo v lese, kdy transreflexní displeje bez podsvícení ztrácejí. 

Velké a malé

Venu 2 se nabízí ve dvou provedeních, s lunetou 40 a 45 mm – Venu 2S a Venu 2. K nim se letos přidala novinka Venu 2 Plus s lunetou 43 mm, ale stejně velkým displejem jako má Venu 2. Zatímco Venu 2S nabízí jen 1,1“ s rozlišením 360 bodů, Venu 2/2 Plus mají shodně 1,3“ a rozlišení 416 bodů. To je podstatně více než má sesterský model Vívoactive 4, jenž má rozlišení 260 bodů – stejně jako Fénix 6 nebo Fénix 7 se stejně velkým displejem.

Rozlišení na Venu 2 je tak velmi jemné a na vykreslených fontech je to znát. Kdyby hodinky Venu 2 nabízely zobrazení mapy, bylo by větší rozlišení určitě ku prospěchu věci. (Ostatně z velkého rozlišení těží mapový model Epix.)

Tip: Velká recenze hodinek Epix s displejem AMOLED

Svítí? Nesvítí…

Obecně platí, že AMOLED hodinky nemají displej rozsvícený neustále a data se ukážou jen na požádání. To může být například gesto ruky nebo stisk tlačítka, případně poklepání na displej. Hodinky Venu 2 mám na ruce měsíc a s tímto bojuji celou tu dobu. Gesto je celkem spolehlivé (pokud zrovna neležíte), poklepání už nikoliv. Nakonec jsem začal místo poklepání používat tlačítko Back, které displej rozsvítí – je to rozhodně rychlejší.

Displej AMOLED ale může být rozsvícen i neustále. V takovém případě jde ale výdrž do háje. Například Venu 2 vydrží podle výrobce v režimu hodin s displej rozsvíceným na požádání 11 dnů, ale v režimu always-on jen dva dny. Navíc v případě dlouhodobě zobrazovaných informací (pixelů) na stejném místě může dojít k degradaci displeje. Proto Garmin v režimu always-on standardně jen nízký jas, který se zvýší ve chvíli, kdy pohnete rukou nebo vyvoláte vyšší podsvícení aktivitou. 

Neustále zapnutý displej má i jednu výhodu – když si chcete prohlédnout nějaký doplněk, není nutno nejprve displej probudit, což je výrazně rychlejší. Zkrátka hodinky se chovají více jako běžné modely s transreflexním displejem. Rozhodně dobrou možností je ale always-on režim vypnout na noc, protože v noci hodinky nepotřebujete, a hlavně i při nízkém jasu svítí hodinky až nepříjemně hodně a blbě se u toho usíná. Stačí si v deníku Connect nastavit čas běžné doby spánku a v tu dobu se displej zcela vypne. 

Pořádná porce jasu

Jas displeje Venu 2 je možno nastavit celkem ve deseti krocích, už ten nejnižší svítí tak, že při běžném osvětlení v místnosti je vše krásně vidět. A pokud dáte 100 %, tak vám to doslova vypálí oči. Abyste nemuseli řešit úroveň jasu, je lepší použít automatiku – ta funguje díky vestavěnému světelnému čidlu, což například u řady Forerunner nebo Fénix nenajdete. Je-li zapnutá automatika, můžete si nastavit maximální jas ve třech krocích. Pro běžné použití stačí ten nejnižší, pokud používáte hodinky především venku, je vhodné trochu přidat. Hodinky pak podsvícení nastavují podle světlených podmínek a nastaveného maxima jasu.

Možnosti jasu a vypínání displeje se pak nastavují zvlášť pro aktivitu a zvlášť pro režim hodinek. V každém profilu je možno zvolit, zda má být displej trvale zapnut, či zda se má vypínat – v takovém případě si pak volíte prodlevu, po kterou displej svítí. Je také možno zapnout či vypnout gesto ruky. Je-li displej vypnut, gesto ho zapne, je-li displej trvale zapnutý, nachází se ve většině času v režimu s minimálním jasem, aby se šetřila baterie. Gesto ruky ho pak rozsvítí naplno, resp. na úroveň, jakou určí automatika. Toto nastavení je pro mě určitě příjemnější než displej ve režimu vypnuto. 

Krátce jsem testoval viditelnost dat při aktivitě na denním slunci a překvapilo mě, jak dobře data čitelná byla. Oproti F6X, kde mám nastaveno zobrazení černého textu na bílém pozadí (což je pro mne přirozenější), na AMOLED displeji je to přesně naopak – černé pozadí a bílé texty. I při aktivitě funguje pohasínání displeje v případě, že máte nastaveno always-on, gestem nebo poklepáním se pak displej rozsvítí tak, aby byl dostatečně čitelný. Automatika zkrátka funguje skvěle, jen s mírným zpožděním, což může vadit.  

Co mi ale trochu vadí, je zvýšená míra odlesků v porovnání s Fénix 6X Solar, které nemají dotykovou vrstvu. Je to bohužel daň za dotyk, někdy jsou odlesky tak výrazné, že data na displeji jsoui sotva čitelná. Výhodou ale zase je, že na skle neulpívají otisky prstů, což je naopak problém F6X - tam mám displej zapatlaný od náhodných dotyků takřka neustále. 

Ovládání jako na mobilu

Jak jsem už psal výše, hodinky se ovládání výhradně pomocí dotyku, až na dvě tlačítka na pravém boku. Horní je určeno ke vstupu do nabídky aktivit, případně spuštění aktivity, spodní pak slouží jako back. Delší podržení horního tlačítka spustí nabídku rychlých voleb, spodní pak umožňuje vstup do hlavní nabídky hodinek, kde můžete měnit veškerá nastavení. Posun mezi doplňky nebo pohyb v nabídce se pak děje už jen dotykem, protože žádná tlačítka pro pohyb nahoru a dolů tu nejsou. 

Dotyk slouží také pro pohyb v grafech. Když si zobrazíte doplněk tepu, stresu či kroky, pohybem vlevo a vpravo si můžete zobrazit starší data. Pokud doplněk nenabízí graf, v němž se dá pohybem vlevo a vpravo manipulovat, pak lze z doplňku pohybem prstu vpravo vyskočit – funguje to jako tlačítko back. Jde třeba o Počasí, Oznámení či Kalendář. Stejně se tak dá pohybovat i v menu, není neustále třeba mačkat tlačítko back. Oproti ovládání tlačítky má dotyk navrch při zadávání číselných dat či ovládání doplňku Hudby, je to takové přirozenější.

Malé, lehké, pohodlné

Hodinky používám denně necelý měsíc, za tu dobu jsem je třikrát dobíjel. Bez aktivity (protože jsem byl krátce po operaci), se zapnutým snímačem tepu a displejem na požádání, vydržely osm dnů. Ve chvíli, kdy jsem přidal i GPS a indoor aktivity (přes hodinu denně), už výdrž vypadá na nějakých pět šest dnů. Na nějaké soudy je ale hodně brzy, nejdřív se musím dát dostatečně do kupy natolik, abych mohl hodinky otestovat za různých světelných podmínek a při delších aktivitách. V režimu always-on pak výdrž opravdu vychází na dva dny (hodinová aktivita denně), což není úplně ono – u Garminu je člověk zvyklý na více. 

Na hodinkách se mi líbí především velikost a nízká hmotnost. Poté, co jsem skoro dva roky používal Fénix 6X Pro Solar, je to změna jednoznačně k lepšímu. Hodinky se tak krásně vejdou i pod rukáv košile, manžetu mikiny apod., nehledě na to, že je na ruce fakt necítíte. A model Venu 2 Plus je ještě o dva milimetry menší, přitom má stejný, 1,3“ displej, což bude na ruce ještě komfortnější. Také design hodinek je povedený, bude slušet jak na mužském, tak na ženském zápěstí. I když na ženy míří spíše nejmenší verze Venu 2S, která se nabízí ve více barevných (zejména světlých) kombinacích.

Opravdu chcete dotyk?

Přiznám se, že jsem hodinkám s dotykem nikdy nepřišel na chuť, stejně jako cyklonavigacím jako Edge 1030, kterou používám už přes tři roky. Problémem jsou rukavice, přesnost ovládání během aktivity, když se celé tělo „třepe“, ať už při běhu nebo jízdě na kole. Například u Edge 1030 bych ocenil tlačítko pro přepínání datových obrazovek, to samé platí i pro Venu 2. Proto jsou mi sympatické modely Fénix 7 a Epix, které umožňují kompletní ovládání bez dotyku. 

Upřímně, na F6X jsem až na pár výjimek nikdy dotyk nepotřeboval. Při aktivitě nemám potřebu posunovat mapu, maximálně měním měřítko, a to se tlačítkem dělá velmi snadno. Nemám zkrátka jediný důvod, proč mít na hodinkách dotyk. Akorát to zhoršuje odlesky, protože je nutno přidat další vrstvu na displej, navíc to může přidat pár gramů na hmotnosti. 

Po zkušenostech s modelem Venu 2 jsem se tak jen utvrdil, že dotykové ovládání na Fénix 7 (potažmo Epix) není pro mě důvodem pro upgrade. Stejně jako to, že hodinky typu Vívoactive nebo Venu, které nemají alternativu v čistě tlačítkovém ovládání, jednoduše nejsou určeny pro mě. A mezi námi děvčaty, AMOLED displej mě také nepřesvědčil, že bych něco takového mohl na hodinkách někdy chtít. I když je pravda, že model Epix bych si celkem rád zkusil, ale čistě jen z recenzních důvodů. 

Nepřehlédněte: Druhá část recenze Venu 2

Stručné parametry

• Rozměry: 45,40 × 45,40 × 12,20 mm 
• Hmotnost: 49 g 
• Šířka řemínku: 22 mm, vyměnitelné
• Displej: AMOLED dotykový, průměr 1,3“ (33,02 mm)
• Rozlišení displeje: 416 pixelů 
• Baterie: až 11 dnů s měřením tepu, až 22 hodin s GPS a 8 hodin s GPS a aktivní hudbou
• Baterie se zapnutým displejem: až 2 dny s měřením tepu
• Bezdrátové technologie: ANT+, Bluetooth Smart, Wi-Fi
• Senzory: optický HR, akcelerometr, teploměr, GPS, Glonass, Galileo
• Vodotěsnost: 5 ATM (max 50 m) 
• Garmin Pay: ano
• Paměť pro hudbu: až 650 skladeb (cca 7 GB)
• Cena: oficiální 11 490 Kč, běžně 8 990 Kč