Recenze hodinek Vívoactive 3: Jsou jako malé a lehké Fénixy s dotykovým displejem (1.)

3.1.2018
Pro třetí generaci dotykových hodinek Vívoactive se Garmin rozhodl pro odvážný krok: obdélníkový displej nahradil kulatým. Vívoactive 3 tak připomínají model Fénix 5S. Jsou však levnější
Vívoactive 3

Hodinky Vívoactive 3 jsou výrazné svou stříbrnou lunetou. Přitom jsou lehké a na ruce je neucítíte

Bylo to dlouhé čekání. Hodinky byly představeny na konci srpna a na test se mi je podařilo sehnat až začátkem prosince. Hodinky prostě nebyly k mání. Nedostatkové byly také v prodejnách, takže Garmin mohl uspokojit jen několik šťastlivců. Ani teď, koncem prosince, to nevypadá lépe. Na webu Garminu byla v době psaní článku poznámka, že všechny tři verze hodinek jsou dočasně nedostupné, a třeba na CZC.cz je u modelu se stříbrnou lunetou uvedeno, že skladem je nula kusů, u verze PVD pak, že prodej bude zahájen až v roce 2018.

A já se zájmu o tyto hodinky nedivím. Už když byly představeny, se mi líbily. Asi ne tolik jako Fénix 5 či Fénix 5S, ale kulatý design jim zkrátka sluší. V prodeji jsou tři verze, bílá se stříbrnou lunetou, černá se stříbrnou lunetou a černá s černou lunetou (PVD), která je odolnější proti poškození. Hodinky stojí 8 990 Kč ve stříbrné verzi, PVD pak 9 490 Kč. To je celkem skok oproti předchozí generaci Vívoactive HR, která stála při uvedení 6 990 Kč a nyní se dá sehnat o tisícovku levněji.

Nepřehlédněte: Novinky Vívovactive 3 oproti Vívoactive HR

Srovnání s Fénix 5S

A právě díky kulatému provedení a stříbrné lunetě se hodinky podobají nejmenšímu modelu z řady Fénix, a sice Fénix 5S. Což jsou podle mne asi nejhezčí hodinky, jaké má Garmin v nabídce; tedy minimálně pro ženy. Jsou totiž menší než standardní F5 a dobře tak padnou na menší zápěstí.  Cenový rozdíl je ale šest tisíc korun, což není málo. Zkusím tedy oba modely narychlo srovnat, ať máte jasno.

S Fénixy 5S mají hodinky Vívoactive 3 společné rozměry – 43,4 mm vs. 42 mm, hodinky jsou tak jen o milimetr širší než Fénix 5S. Vívoactive 3 jsou však tenčí, měří jen 11,9 mm, zatímco Fénix 5S dosahují na 15 mm. Také hmotnost je vyšší u Fénix 5S – váží 67 gramů oproti 43 gramů u VA3. Podobné jsou i vzhledově, a to díky lunetě, kterou můžete mít ve stříbrném či černém provedení. Na Vívoactivech je ale luneta výraznější a je ostře řezaná, zatímco Fénixy ji mají hladkou a hezky zakulacenou. A je navíc o něco tenčí.

Na srovnávacím obrázku je také patrno, že Fénix 5S má menší displej – jeho rozměr činí 1,1“, zatímco Vívoactive 3 nabízí standardních 1,2“ (rozdíl 2,5 mm) jako Fénix 5 nebo Fénix 5X. A to včetně rozlišení 240 × 240 pixelů; Fénix 5S má pouze 218 × 218 px jako starší Fénix 3. Hodinky se také liší ovládáním. Zatímco F5S má stejně jako všechny Fénixy pět tlačítek, Vívoactive má tlačítko pouze jediné – přitom předchozí generace měla tlačítka dvě. Vívoactive 3 se spoléhá výhradně na dotykový displej a tlačítko v podstatě jen pro přístup do menu s aktivitami a jejich spouštění a ukončování.

Podtrženo a sečteno, podobnost s Fénixy 5S je opravdu jen na první pohled, na ten druhý už je jasné, že máte v ruce jiné hodinky. Už jen proto, že Vívoactive 3 funkcemi i cenou spadají spíše do střední třídy, zatímco Fénix 5S jsou top modelem, který umí nabídnout i safírové sklo či metalické řemínky. A nejen to, Fénixy podporují triatlon, pokročilé senzory ANT+ (wattmetery), mají více tréninkových funkcí a nabídnou i vyšší výdrž. Přestože mají Fénix 5S nejnižší výdrž z celé řady F5 (9 dní/14 hodin), stále je to o něco více, než kolik nabídne VA3 (7 dní/13 hodin).

Dotyk je fajn, ale ty rukavice

Pokud pomineme funkce, je hlavním rozdílem mezi VA3 a F5S dotykový displej. To je stejné jako u předchozích generací Vívoactive, až na to, že novinka má jenom jedno tlačítko. První generace měla dvě – jedno pro zapnutí, vypnutí a aktivaci podsvícení, druhé pro přístup do menu a seznamu aktivit a aplikací. Druhá generace má rovněž dvě, ovšem tlačítko pro zapnutí a vypnutí slouží také pro pohyb zpět v menu a současně při aktivitě startuje nový interval (kolo). VHR také přišel s novinkou v ovládání – pro pohyb zpět v menu slouží také swipe gesto přes displej, podobně jako u mobilů.

A právě na toto spoléhá Vívoactive 3, které tlačítko zpět už nemá – v menu a nastavení se pohybujete stejně jako v mobilu, pouze pomocí gest. Tlačítko je určeno pouze pro zobrazení seznamu aktivit a případně návrat na hlavní obrazovku s hodinkami, když máte zobrazen doplněk nebo seznam aktivit/aplikací. Podsvícení se zapíná buď gestem (zvednutí ruky) nebo klepnutím na displej. A nutno uznat, že ovládání hodinek je velmi pohodlné; pokud umíte ovládat dotykový mobil, rázem si poradíte bez jakýchkoliv problémů a učení i s Vívoactive 3.

Je ale jasné, že komplikace nastávají v případě, že máte tlustší rukavice, na malém displeji se prostě na ovládací prvky netrefíte. A když na rukavicích není dotyková vrstva, jste nahraní úplně. To je rozdíl oproti řadě Fénix či Forerunner, které lze díky tlačítkům ovládat kdykoliv a kdekoliv – i během aktivity. Zkrátka pro mne jsou všechny modely Vívoactive spíše chytrými hodinkami s fitness funkcemi než ryzími sporttestery. A nutno říct, že díky dotykovému displeji nabízí o hodně více možností pro aplikace třetích stran. Například na Vívoactive HR se snadno ovládá kalkulačka, můžete si zahrát i hry, například 2048, aniž byste museli páchat harakiri s pěticí tlačítek.

Unikátním prvkem ovládání je pak boční plocha hodinek, kde je dotyková vrstva nahrazující tlačítka nahoru a dolů. „Pohlazením“ se tak pohybujete v menu patřičným směrem. Protože je to ale stejně reagující vrstva jako na dotykovém displeji, máte smůlu v tlustých rukavicích či s mokrými prsty. Navíc reaguje docela se zpožděním, takže ovládat hodinky skrze displej je rychlejší a pohodlnější. Tato novinka mi k srdci zkrátka nepřirostla. 

Mimochodem, v menu lze nastavit, zda má být ovládací tlačítko vlevo, nebo vpravo – a podle toho se displej otočí o 180 stupňů. Leváci si tak mohou nastavit, aby měli tlačítko na ukazováku, stejně jako praváci. Praktické.

Displej je větší a lepší

Jak už jsem stručně zmínil výše, výrazným vylepšením je u třetí generace displej. Ten má totiž stejné rozměry a rozlišení jako model Fénix 5 – tedy 240 pixelů a 1,2“. Oproti Vívoactive HR je to výrazný posun, tam totiž činí rozlišení jen 148 × 205 px. Přibyly také barvy, takže displej je živější. Za devět tisíc tak máte stejný displej, jaký mají modely o šest tisíc dražší. A teď k tomu připočítejte skvělou čitelnost na slunci a myslím, že můžete být spokojeni.

Pokud naopak je šero nebo tma, přijde vhod podsvícení. A zde oproti VHR nastal celkem výrazný pokrok, a to jednak pokud jde o maximální jas, tak pokud jde o jeho rovnoměrnost. Na hodinkách mám nastaveno 20 %, což bohatě stačí – 100 % je už skoro jako přisvětlovací dioda na mobilech. A ono tak i trochu funguje, protože VA3 mají funkci „baterky“ – ta prostě rozsvítí displej na maximum a vy krásně vidíte v noci cestou na záchod, aniž byste si museli rozsvítit. 

Co mne ale trochu zklamalo, je použitý font. Oproti Fénix 5 či Forerunner 935 je použité písmo naprosto rozdílné a značně neúsporné. Řada odlišností mezi těmito hodinkami vyplývá už jen z faktu, že Vívoactive 3 se ovládají výhradně dotykové, zatímco Fénix 5/Forerunner 935 tlačítky. Jenže to podle mne není důvodem, aby VA3 používaly extrémně široký a tučný font, který u některých českých překladů vede buď ke zkracování, nebo „vytečení“ slova z displeje. Zatímco na F5 vypadá použitý font profi, na VA3 svým provedením připomíná spíše komiks. Zkrátka není to ono.

Naopak mne potěšilo, že stejně jako u Fénixů si i zde můžete vytvořit vlastní vzhled hodinek, a to jak ručičkové, tak digitální. Možností není tolik jako u Fénixů, máte dvě šablony pro ručičkový a jednu digitální ciferník, můžete si však nechat zobrazit až čtyři různé hodnoty. Není tak nutno využívat žádný ze vzhledů Connect IQ – i když ty jsou právě pro kulaté hodinky moc povedené a sám používám spíše je. Mimochodem, hodinky jsou velmi svižné, takže je dohrávané vzhledy nikterak nezpomalují, což byl u Vívoactive HR poněkud problém.

Povedený design, nový konektor nabíjení

Jak už jsem zmínil ve srovnání s Fénix 5S, hodinky jsou velmi tenké. Díky zapuštěnému snímači tepu a odlišně udělanému řemínku na ruce tak neodstávají jako Vívoactive HR a krásně tak kopírují tvar zápěstí. Díky nízké hmotnosti je vůbec necítíte a obecně je jejich nošení velmi pohodlné. Jsou v podstatě stejně tenké jako první generace Vívoactive, takže se bez problémů vejdou i pod manžetu košile. Zkrátka jejich nošení je radost. A mimochodem, kamarád, který si na hodinky (klasické) potrpí, dokonce řekl, že jsou hezké a že by se je nebál nosit i do společnosti.

Zde si ale dovolím jedno celkem zásadní upozornění: stříbrná luneta je velmi náchylná na poškození. Stačil letmý kontakt s kovovou zárubní a už na hranách byly vidět drobné odřeniny. A vzhledem k tomu, že vím, jak vypadaly moje hodinky Vívoactive HR po roce používání, doporučil bych ke koupi verzi PVD, která má lunetu jednak tmavou, takže odřeniny na ní nebudou tak vidět, a jednak je zde luneta z odolnějšího materiálu.

Stejně jako Fénix 5 mají i Vívoactive 3 nový konektor pro nabíjení a k připojení k počítači, který je s Fénixy vzájemně kompatibilní. To se mi hodilo ve chvíli, kdy jsem díky modelu Forerunner 935 měl jeden kabel doma a jeden v práci. Ovšem ve chvíli, kdybyste chtěli hodinky nabíjet během aktivity, musíte je sundat z ruky – to u staršího modelu nebylo nutné, protože na ruku je šlo dostat i s nabíjecí kolíbkou.

Důležitou změnou oproti předchozímu modelu jsou snadno vyměnitelné řemínky. Už není nutné používat šroubovák, řemínek zkrátka jen vycvaknete a je to. Nejde však o stejný systém jako u Fénix 5, takže řemínky nejsou kompatibilní. Už jen proto, že mají jinou šířku – 20 mm místo 22 mm. Zatím jsem sice nenašel další řemínek v nabídce prodejců, jistě se však brzy objeví – a to různých barev, jako pro Vívoactive HR.

Snadné ovládání dotykem

Ovládání hodinek se velmi podobná předchozímu modelu s tím rozdílem, že už tu není tlačítko Zpět. Veškerý návrat v menu o úroveň výš probíhá swipe gestem vpravo – to už ale šlo i u modelu Vívoactive HR, takže ani tam nebylo nutno tlačítko Zpět používat. Veškeré ovládací prvky jsou dotykové, což je možná zdůvodnění toho, proč je font textů a ikonek o tolik tlustší a výraznější než u Fénix 5; zkrátka abyste se lépe trefili. 

Do seznamu aktivit a nainstalovaných aplikací vstupujete hlavním tlačítkem, zpět se vrátíte buď swipe gestem nebo opět stejným tlačítkem. Do hlavního menu se pak dostanete podržením prstu na displeji a zpět stejným způsobem – swipe gestem či tlačítkem. Celkově je ovládání velmi intuitivní a připomíná ovládání mobilního telefonu. A není to ani problém v tenkých rukavicích, když mají dotykovou vrstvu. 

Novinkou po vzoru Fénixu je menu Ovládací prvky (Control Center), což je menu rychlého přístupu. Sem si můžete přidat až osm funkcí jako je zámek klávesnice, baterka, stopky, časovač apod. Do menu se dostanete delším stiskem tlačítka a musím říct, že je to velmi užitečné, zejména při aktivitě, kdy to funguje rovněž. Konfigurace probíhá standardně z menu nastavení, vždy vyberete pozici a následně funkci, kterou tam chcete mít. 

Během aktivity je ovládání jen pomocí dotyku poněkud náročnější. Mezi jednotlivými obrazovkami se přepínáte pomocí swipe gesta (případně máte nastavenu automatickou rotaci), podržením zobrazíte menu, kde navíc přibude nastavení této konkrétní aktivity a také navigace. Navigaci má Vívoactive 3 stejně jako předchůdce velmi jednoduchou, můžete se jen vrátit na start – ukazuje se šipka se směrem, uložit aktuální pozici či se nechat navigovat k oblíbeným, dříve uloženým waypointům.

Swipe gestem doprava si pak zobrazíte vzhled hodinek a můžete si pak libovolně listovat widgety. A opačným gestem, swipe doleva, se vrátíte k aktivitě. Přechod z ciferníku či z menu se provede také automaticky za cca deset sekund neaktivity. Je to celkem praktické – nemusíte si na jedno datové pole nastavovat aktuální hodinky, protože si je snadno zobrazíte. 

V další částí článku se budu věnovat aktivitám, datovým polím, fitness funkcím a výdrži.